RADEK NESRSTA

S Radkem jsem se chtěla seznámit už dlouho, stojí totiž u zrodu Petice za zákaz norování . V ochraně zvířat se angažuje i dalšími způsoby a já si velice vážím takového druhu odvahy. Byl tak hodný, že přijel za mnou do Svatojánu a strávil s námi odpoledne.

Radku, vysvětli prosím, co je to za petici a proč vznikla.

V říjnu tohoto roku jde do připomínkového řízení nový myslivecký zákon a na konci by měl být předložen vládě ke schválení. Ten zákon na spoustu dalších let ovlivní podobu myslivosti v České republice, a proto jsme si řekli, že zrovna teď je dobrá příležitost zkusit s tím něco udělat. Vznikly i další skupiny, které se v této věci začaly angažovat, ale přišly s takovým polovičatým řešením, které se mi nelíbilo. Kontaktoval jsem je, sešli jsme se a domluvili se na spolupráci. Vytvořili jsme tuhle petici a pokusíme se prosadit zákaz norování. Má to podle mého názoru velkou šanci na úspěch, protože je to nejsrozumitelnější a nejméně kontroverzní pro širokou veřejnost. Nešvarů v tom zákoně je víc, ale reálnou šanci uspět s nějakými plošnými a radikálnějšími omezeními nemáme.
V současné době existuje v České republice přes padesát míst, kde je možné petici podepsat, všechny informace jsou teď přístupné ZDE. Podpisy sbíráme do konce září. Petice je adresovaná přímo senátu a poslanecké sněmovně ČR.

Kolik byste rádi získali podpisů?

Máme cíl získat alespoň deset tisíc podpisů. Zatím jich máme něco ke třem tisícům a to jen za uplynulý měsíc. On-line petice má okolo deseti tisíc podpisů už teď, ale ta nemá v zásadě žádnou váhu, slouží jen jako informace o tom, že taková iniciativa zde je a nám ukazuje, zda se lidi zajímají. Podpisy jsou skvělé pro mediální pozornost a ukazují, že na tom lidem záleží. Chceme ale oslovit jednotlivé poslance, poprosit je o vyjádření nebo přímo o to, aby hlasovali pro zákaz norování.

Je nová podoba mysliveckého zákona vůči zvířatům krutější než ta předešlá?
Ne, to ne, přestože komise, která zákon zpracovávala, je z velké části složená z myslivců a lesáků. Z ochránců přírody tam není nikdo. Změny řeší spíše takové věci jako jsou výměry honiteb, vlastnické vztahy a podobně. Do ochrany zvířat nijak nezasahuje. Teď je dobrá doba k tomu, aby se doplnilo ještě písmeno x, tj. odstavec do zakázaných způsobů lovu, kam patří třeba výbušniny, lov z dopravních prostředků a tak dále. Právě norování v tom výčtu dosud chybí.

Máte podporu třeba veterinářů? Přece při tomto způsobu lovu trpí nejen lišky a jezevci, ale také samotní psi.
Zatím ne. Chystáme spolupráci i s ostatními organizacemi, například s OBRAZem, který je aktivní v oblasti kožešinových farem.

OBRAZ?

Ano, OBRÁnci Zvířat. Ti teď dostali do televize záběry z českých kožešinových farem. Nedávno se sešli s ministrem zemědělství a usilují o zákaz kožešinových farem v České republice. Byl bych moc rád, kdyby nás podpořili.
Myslím si, že spolupráce s veterináři není ani potřeba.

A co mezi samotnými myslivci, někdo by se tam našel?
Byla odvysílána reportáž na Barrandově, kde hovořili dva myslivci, jeden byl za norování a jeden byl proti. Existuje řada dalších myslivců, kteří s norováním nesouhlasí, nelíbí se jim to a připadá jim to zbytečné. Zrovna nedávno jsem pročítal myslivecké statistiky za několik let, uloví se asi 60–70 tisíc lišek ročně...

To je neuvěřitelné! Ani jsem netušila, že jich tolik vůbec u nás žije!
...a norováním je to okolo deseti tisíc. Panují obavy, že když se nebude norovat, lišky nás všechny sežerou, ale ten počet tímto způsobem zabitých lišek není nijak významný. Jinak ta čísla myslivci zabitých zvířat jsou děsivá. Zrovna lišek se zabije relativně málo, ostatní zvířata jsou na tom mnohem hůř.

Já jsem v dospělém věku například viděla bažanta jen jednou nebo dvakrát.
Bažantů je spousta. V bažantnicích. Když je myslivci vypustí, počítají s tím, že zimy se jich dožije méně než 40 %. Loví se přes 450 tisíc bažantů ročně. Celkem ulovených zvířat je okolo jednoho milionu ročně. Neuvěřitelné číslo.

Ty máš myslivecký zákon poměrně zmáknutý, viď?

Ano, mám pocit, že tomu rozumím.

Když poraněné zvíře uteče k tobě na zahradu, může tam skutečně myslivec vlézt bez tvého vědomí a dobít ho?
Ano. Jako majitel pozemku jim to musím umožnit. To je jedna z bizarních věcí toho zákona, bohužel. Většina toho zákona ale řeší pozemkové a majetkové záležitosti.

To je ale pro nás docela důležité, vlastníme i nějaká pole a louky na okraji obce, která jsme nechali vyjmout z honitby.
A podařilo se vám to? Protože spousta lidí s tím má veliké potíže. Schvaluje to komise, ve které jsou samozřejmě myslivci a ta komise to vyjmutí velmi často neschválí.

Ono je to skoro dvacet let, tehdy to bylo bez komise. Tenkrát se to jen nechalo zapsat.
Aha. Teď musíte podat zdůvodněnou žádost a komise ji posoudí a rozhodne. V novém mysliveckém zákoně by to ale snad mělo být pro majitele pozemku zase snazší. V téhle podobě je to skutečná zlovůle.

Víš Radku, mně vždycky zajímalo, co je to za lidi, kteří pro zábavu zabíjí živé tvory. Jak vůbec uvažují a co jsou zač? Znáš nějaké osobně?

Neznám, a myslím, že uvažují hrozně. Většina z nich se cítí ublíženě kvůli naší kritice, myslí si, že jim svévolně škodíme a že by bylo nejlepší, kdyby se tyhle věci neřešily veřejně. Špatní jedinci se prý vyskytují všude, nejen v řadách myslivců. Říkají, že to není důvod k tomu dívat se na myslivost skrz prsty.

Znáš slušné, rozumné myslivce? Setkal ses někdy s alespoň relativně soucitným přístupem?
Ne. Na internetu někteří působí rozumně, ale v reálném životě jsem se s žádným nesetkal. Z mého hlediska je jejich vztah ke zvířatům bizarní. Některá zvířata mají jakoby rádi, zachraňují ta srnčata, a pak jdou na lov a chovají se naprosto šíleně.

Myslíš asi především „škodnou“. Nutná regulace zvěře je taková myslivecká mantra.
Mně přijde nesmyslné především ta zvířata krmit. Rozšířený názor mezi myslivci je ten, že pokud by nebylo myslivců, v lese by nežila žádná zvěř. Tento scestný názor dokonce pronesl Zdeněk Škromach v senátu, záznam lze vidět na youtube.

Vybíjí přirozené predátory a pak je musí vlastně zastoupit. Kolik myslíš, že je u nás aktivních, střílejících myslivců?. Okolo šedesáti tisíc. A to nepočítám pytláky, kteří jsou stejně většinou bývalí myslivci. Běžní lidé nemají vybavení, znalosti. Existují oficiální statistiky ulovené zvěře, ale jak je to ve skutečnosti, neví nikdo.  Věřím, že vysokou zvěř si netroufnou zatajit, ale u lišek a podobně je situace zcela jiná.

Norují se lišky a jezevci?
Liška a jezevec, ano. Jezevců je ročně zabitých okolo dvou a půl tisíce. Většina z nich je zabita norováním. Je to velmi ostražité zvíře, je velmi těžké jej vůbec spatřit. Já ho nikdy neviděl.

Já ano, přejetého na silnici. Kdy probíhá lov lišek a jezevců?
Lišky se loví na jaře, právě když mají mláďata, to mi připadá obzvlášť kruté. Proč se nezabíjí, když už to musí dělat, v době, než ta mláďata mají?

Proč to tedy dělají?

Zřejmě se jim nechce v zimě do lesa číhat na lišky a je snazší na jaře a v létě najít noru a tam je zabít.

Záměrem petice, pokud to dobře chápu, není jenom ochránit lišky a jezevce před norováním, ale ochránit i samotné lovecké psy. Protože ti mají často rozsáhlá a devastující poranění tlamy, čenichu, očí nebo celé hlavy. Trpí všechna zúčastněná zvířata.
Samozřejmě. To je podobné jako psí zápasy. Pustí tam zvířata proti sobě bojovat na život a na smrt. Spousta těch psů to nepřežije. Jak jdou čenichy dopředu, tak mají roztrhané hlavy, vyškrábané oči. Když máš ráda svého psa, tak ho přeci nepošleš do nory na jezevce.

To je zvláštní, ne? Myslivci prý mají své psy rádi.
To ale nemůže být pravda. To by ho nepustili na šest hodin pod zem bojovat o život jen tak pro zábavu. Je to stejné jako majitel pittbulla, který ho posílá zápasit.
U nás jsou zakázány zkoušky z kontaktního norování, ty se jezdí dělat na Slovensko. Většina psů jich absolvuje několik. V podstatě je to soutěž o to, který pes je lepší, sbírají body a má to všechny atributy soutěže, i když to je zakázané už mnoho let. Závody a soutěže se stále provozují i u nás, pes ale nesmí přijít do kontaktu s liškou.

A jak to dopadne s liškou používanou na bezkontaktní norování? To tam dávají stále tu stejnou?
Absolvuje několik kol. Když jsou to velké přehlídky, mají více lišek. Majitel si ji po skončení zase odveze, má ji doma, dost často myslivci lišky chovají právě pro podobné kratochvíle. Mají je většinou někde v kleci, zavřené ve chlévě. To nejsou žádní mazlíčci.

Viděla jsem nějaká videa na internetu a liška může být zjevně stejný kamarád jako pes. Znáš někoho, kdo má lišku?
Ano, znám. Já jsem ale raději, když lidi doma nechovají divoká zvířata.

Já to chápu a rozumím tomu. Ale stane se třeba, že nějaké to osiřelé lišče se někde zachrání a někdo se ho ujme.
Ano, to se stává. V dospělosti ale dost smrdí, mají pachové žlázy a je to celkem nepříjemné. Lišky patří do lesa. Na druhou stranu všichni lidi kromě myslivců potřebují k chovu divokých zvířat povolení. Myslivci nepotřebují nic, prostor jim schválí veterinární správa a to je vše. Vzhledem k tomu, že lišky žijí většinou v nějakém chlévě, to nikdo moc neřeší.

Jak si vysvětluješ tu protěžovanost myslivců ve všech oblastech? Je to tak silné lobby?

Především je jich velmi mnoho. V republice je okolo sta tisíc myslivců, z toho asi šedesát tisíc aktivních, to už jsem říkal. To je obrovská skupina lidí, které spojuje stejný koníček, životní styl.  Mimoto jsou myslivci i ve vládě a na dalších vysokých postech. Například v Lánech je prezidentská bažantnice, kde má prezident právo 24 hodin dopředu zrušit jakýkoliv naplánovaný hon a mít ji k dispozici. Myslím si, že myslivost má u nás silnou tradici a předává se v rodinách z generace na generaci. Lidé v tom vyrůstají a mají to rádi. Subjektů, které se honům věnují profesionálně a nabízejí služby pro lovce za poplatek, je mnoho. Udělají třeba bezbariérovou dvoukilometrovou trasu, kde může pohodlně zabíjet zvířata i člověk, který není sám schopen ani chůze. Honci mu tam ženou zvířata, on jen střílí a podle toho, co zabije, tak zaplatí. Nedávno jsem se díval na nabídku jedné podobné firmy, která například uvádí, že pro šest až dvanáct lidí je ideální počet bažantů tisíc až patnáct set. To jsou neuvěřitelné masakry. Nerozumím tomu, proč to takový člověk dělá, proč stojí a střílí po zvířatech, která se snaží jenom utéct.

Ještě ses zmiňoval, že jsi členem skupiny 269 pro Českou republiku. Můžeš mi říct, o co jde?
Já jsem členem zatím jen krátkou chvíli. Je to hnutí za osvobození zvířat, které začalo v Izraeli a 269 je evidenční číslo náhodného býčka, který měl být zabitý a skončit jako oběd. Nakonec byl zachráněný. To číslo symbolizuje to, že všichni jsme jen obětí toho systému.

Another Brick in the Wall
Přesně tak.

Mohl bys pojmenovat emoci, která tě motivuje tady k těm aktivitám?
Nechce se mi zmiňovat žádné záporné emoce, i když v tom samozřejmě hrají roli, hlavně vztek. Už jsem ale trochu otupělý z toho, co každý den vidím. Shlédl jsem desítky videí a článků, viděl stovky fotografií, už to se mnou tak nemává jako na začátku.

Je to tedy spíš soucit, nebo spíš hněv, co myslíš?
Kdyby to byl jen hněv, tak to asi nestačí. Myslím, že soucit bude určitě hlavní emoce, která mě pohání. Navíc mi to všechno přijde zbytečné a nepochopitelné. Trpíme tím nakonec všichni.

Myslíš to tak, že ta agrese je pak přítomná i mezilidsky? Pokud se takhle chováme ke zvířatům, nemáme problém chovat se podobně k sobě navzájem?
Ne, mám na mysli právě myslivost. Cílem myslivosti je chovat co největší množství zvěře, aby to zároveň co nejméně škodilo přírodě. Jsou dány normované stavy, které se vypočítávají podle vzorečků, ale speciálně třeba u srnčí a jelení zvěře se překročení nepokutuje, jde čistě o byznys. Tento přístup k přírodě nás všechny nesmírně ochuzuje. Velice negativně ovlivňuje naši krajinu, zbavuje nás možnosti navázat se zvířaty ve volné přírodě hlubší vztahy, kontakt. Mnoho lidí, kteří žijí u lesa, může potvrdit krásný zážitek s divokým zvířetem, které si na ně zvyklo. Na druhé straně jsou lidé, kteří tohle ničí a zvířata se nás pak bojí. Bylo by mnohem zajímavější pokusit se žít pospolu.

Jak argumentují myslivci v diskuzi o tom, co by se stalo, kdyby ta zvířata zkrátka nechali být? Nekrmili je a nestříleli. Existuje nějaká nenásilná alternativa?
Kdyby nestříleli, tak se zvířata přemnoží a sežerou všechno, co roste na polích a my zde zemřeme hlady.

Skutečně?
To vlastně nikdo neví. Zastaví se počty zvířat přirozeně nebo ne, když nebudou čelit přirozeným predátorům? Těžko říct. Počet divokých prasat roste exponencionálně, i když jsou lovená v tak obrovském množství. Lov zjevně nefunguje, ale kdyby se přestala lovit, kdoví, co by se dělo.

Musel by se objevit třeba medvěd? Nebo kdo loví za přirozených podmínek kance?
Dospělá, zdravá zvířata neloví v přírodě téměř nikdo kromě člověka. Predátoři se zaměřují na mláďata a nemocné, staré nebo zraněné jedince. Zvíře na vrcholu sil si netroufne ulovit skoro nikdo.

Teoreticky je tedy možné, že pokud by myslivci nestříleli divoká prasata, tak ta by zaplavila města a vesnice, spásla by pole a zahrady? Snažím se být objektivní. Šlo by to řešit jinak než odstřelem?
Existují například návrhy na chemickou kastraci, ale o funkčnosti tohoto řešení nejsem přesvědčený. V současnosti nemáme v případě prasat lepší alternativu, než je lov. Příčina je ale v hospodaření, v tom, jaké plodiny pěstujeme. Ten problém nevznikl včera nebo před rokem, byl vytvořen během mnoha desetiletí a samotní aktéři nevědí jak dál. Nikdo neví, co s tím.

Když nějakou skutečnost člověk kritizuje, měl by předložit nějakou alternativu, ne?
Je to pravda, ale tady není řešením ani odstřel, ani nechat to na přírodě a věřit v návrat predátorů, protože jak je zřejmé, jde to velice pomalu, predátoři zde prostě nejsou. Česká republika je velmi hustě osídlená a predátoři nejsou podle mě schopni sami zvládnout regulaci zvěře. Nyní máme obrovské lány kukuřice, kde prasata na jaře zmizí a ze kterých na podzim při sklizni vyjdou ven. A přes zimu je myslivci krmí.

To je asi také jeden z problémů, ne?
Zvířata mají neomezené množství zdrojů potravy a nemají žádné nepřátele kromě člověka. Je samozřejmé, že se jim daří. Myslím si, že nekrmit a nechat tomu volný průběh samo o sobě v současnosti nestačí, bohužel.

Dobře, prasata jsou extrém, nechme je prozatím v kukuřici, ale pak tu jsou třeba zajíci, kteří pravděpodobně nezpůsobí nějakou katastrofu, kdyby se nestříleli.
Tam je opačný problém, zajíců naopak ubývá. Loví se jich méně a méně, ale stále několik desítek tisíc každý rok. Uměle se odchovávají a vypouští se do přírody, což je velká hloupost. Zajíc je teritoriální zvíře, místo, kde žije, neopouští, má také silně vyvinuté vztahy s ostatními zvířaty stejného druhu. Když jej uměle odchovají, je to velice snadná kořist, nevyzná se v území, kde jej vypustí. Lepším řešením by bylo ta zvířata, která v místě přirozeně žijí a jsou schopna se sama množit, nechat být a postupně se šířit do okolí. Takhle se vypouští de facto jako potrava pro lišky. Uměle odchovaný zajíc nemá prakticky šanci, neví, co má dělat.

A co srnčí zvěř? Dělá nějaké škody kromě toho, že nám svévolně rozbíjí naše auta, když do nich narazíme na silnici?
Vysoká celkově způsobuje velké škody na lesích okusem. Lesy pak nejsou schopné se samy účinně obnovovat. Třeba na Plzeňsku je přemnožená sika, což je uměle vysazený, nepůvodní, asijský jelen, který tady škodí. Ale je to trofej a tak to nikomu nevadí. Srnčí zvěř taky škodí i na hospodářských plodinách, ale je to v nevýznamné míře, přece jen spíš žere tu trávu.

Navíc jsou decimované řepkou, že ano?
Přesně tak. Na jaře je to pro ně velice atraktivní potrava.

Co jim to dělá?
Otráví se. Řepka je pro ně jedovatá. Je to velice ošklivá smrt. Jsou dezorientované, mají průjem a velké bolesti. Čím je ta odrůda řepky výnosnější, tím je pro srny chutnější. Na jaře není nabídka přirozené potravy velká a řepka je snadno dosažitelná. Žerou to a umírají.

Je to tím, co ta řepka přirozeně obsahuje, nebo pesticidy, kterou se stříká?
Otráví se přímo tou řepkou.

A to nikoho nezajímá?
Zajímá to lidi, jako jsme my, ale ne ty, kteří o tom rozhodují. Něco v téhle věci změnit má ještě menší šanci na úspěch než postavit norování mimo zákon. Snažit se změnit systém pěstování plodin v České republice kvůli ochraně divokých zvířat je utopie. Navíc s ohledem na biopaliva a všechno, co s tím souvisí ekonomicky i politicky.

Vidíš v něčem vůbec nějakou naději pro zvířata nebo pro přírodu vůbec?

Určitě. Vidíme, že se k nám vracejí predátoři, i když je Česká republika stále takovým ostrovem v Evropě, na kterém to příliš nefunguje. Všude okolo nás to jde, počty predátorů tam jsou vysoké. Zrovna u nás je to ale z nějakého záhadného důvodu problém.

Není tím důvodem to, že přirozený predátor znamená konkurenci pro myslivce?
Samozřejmě. Tady té zvěře je strašně moc a predátoři zde mají obrovskou nabídku potravy a podle mého názoru zde mají i dost prostoru. Je záhada, proč je jich tady tak málo.

Jak se to oficiálně vysvětluje?
Ví se, že se predátoři pytlačí. Existují o tom i nějaké statistiky a propočty. Dnes jsou populární i různé fotopasti, které jsou schopné rozeznávat jednotlivé jedince. Několik organizací se tím zabývá. Ale nikdo v tom lese není pořád. Kromě myslivců. Takže to nikdo není schopen uhlídat. Když se v místě, kde se do té doby nevyskytoval, objeví třeba rys, tak první roky je pro něj zvěř snadnou kořistí, než si na něj zvykne a začne být ostražitá. To myslivce vždycky vyděsí, navíc je to atraktivní trofej.

Jsou mezi myslivci i takoví, kteří fandí predátorům?
Ano, určitě. Část myslivců v rozumné míře predátory vítá. Ale setkávám se často s opačným názorem, s trochu štvavou kampaní. Zveřejňují fotografie napadených zvířat, opravdu ošklivé věci a snaží se šířit paniku. Nemyslím si, že všechno je to pravdivé. Hodně českých myslivců návrat šelem nevidí rádo. Nechtějí, aby různé organizace trávily čas v lese sledováním těchto zvířat. Snaží se odstranit důvod, aby tam vůbec nějací lidé chodili. A tím důvodem je právě třeba vlk. Když tam nebude vlk, tak tam DUHA nebo Vlčí hlídka nebude slídit.

Spolupracuješ s DUHOU nebo Vlčí hlídkou?
Já osobně ne, ale jeden ze členů petičního výboru pracuje pro DUHU, dva kluci se poznali ve Vlčí hlídce. Oficiálně s nimi nijak nespolupracujeme, ale do budoucna by to nejspíš bylo dobré.

Hledáte někoho známého, kdo by vám dělal patrona? Jako mají třeba děvčata z Farmy Naděje Petra Vachlera?
Nemáme nikoho takového. Zatím nás to ani nenapadlo. Snažíme se to dostat do televize, třeba do Nedej se a další reportáže chystáme a domlouváme.

Doslechla jsem se o případech, kdy myslivci časem skončili se střílením. Říkají, že už to dělat nemohou, že je jim zvířat najednou líto. Lidi se vyvíjí a mění během života názory. Znáš taky takové případy?
Ano, stává se to. Doufám, že bude lépe. Zatím je to pro zvířata zoufalé. Představa, že mě má denně někdo na mušce, že mě sleduje pomocí fotopastí, hledím na pušce, že se nemám šanci schovat a že mě může odpravit na tři sta metrů kdy se mu zachce, je děsivá.

Co si myslíš o slečně Fialové, která loví zvířata v Africe?

Přijde mi zvláštní, že zrovna tohle vadí takové spoustě lidí. Myslivost jim nevadí a tohle ano. Jenom proto, že jsou to barevnější zvířátka? Myslím si, že ona nemá ke zvířatům žádný vztah, bere je jako věci, je to pro ni práce a podle toho se chová. Baví ji zabíjet zvířata, což baví spoustu lidí, a je dost chytrá na to, aby se tím mohla začít živit. Mnoho lidí jí v tom vydělávání peněz pomáhá tím, jak ji zviditelňují. Kdyby neprovokovala, nedostala by se do televize, do časopisů.  Všechna ta medializace pro ni znamená v důsledku další výdělek a další mrtvá zvířata.

A co její vystoupení na univerzitě?
Mně osobně se to nelíbí, ale přijde mi nefér za to trestat univerzitu. Ta by měla být nestranná a měla by nehledě na jakoukoliv ideologii dát prostor různým názorům. Je ještě důležité si uvědomit, že šlo o fakultu lesnictví a myslivosti. Kdo jiný by mě pozvat lovkyni zvířat než myslivci? Jít někam s transparentem mi přijde jako velmi chabý odpor, to té slečně nijak neuškodí.

V co věříš, Radku?

Já jsem dost praktický člověk, nevěřím na žádné nadpřirozené věci, nevím, jestli je nějaký bůh a nepřijde mi úplně důležité to zjišťovat. Věřím, že některé věci mají smysl a některé věci jsou očividně špatné a člověk by se měl proti nim postavit. Když něco neudělám já, neudělá to nikdo jiný. Nechci spoléhat na ostatní lidi. Je velká chyba řešení problémů delegovat na někoho jiného a doufat, že je za nás vyřeší. Věřím, že je spousta dobrých lidí, že většina lidí vůbec není zlá. Jsou jen lhostejní. Věřím ve spravedlnost a dobro, které bych byl rád, kdyby zavládlo.

Myslíš, že zavládne?
Myslím si že ne, ale to není důvod za ně nebojovat. Myslím, že utrpení zvířat jednou skončí, ale nebude to proto, že by se proti tomu postavili lidé z morálních důvodů, ale protože bude levnější vyrobit maso v laboratoři než chovat a zabíjet zvířata.

Děkuju ti, Radku za rozhovor. Budu s vámi společně doufat, že se zákaz norování podaří prosadit.